Napsal: Jan Strmiska
TIP: Článek o tom co všechno si vzít na naší vlnu (kromě prkna) je zde.
Jakou velikost?
Na riversurf se hodí kratší prkna s malým objemem (volume). Objem je totiž důležitý pouze pro statický vztlak, nikoli pro dynamický vztlak, kde je důležitá velikost plochy desky a jaký je rocker (tedy jak moc je zvednutá špička). Pro riversurfing se počítá v podstatě pouze dynamický vztlak, protože nemusíte pádlovat do vlny. Nemusí vás to unést v leže. Čím silnější vlna, tím méně důležité je volume.
U nás na Štvanici nejlépe fungují krátká prkna přibližně od 5’2” do 5’6”, s tím, že zlatý standard je 5’4”. Prkna jsou ale zároveň širší, klidně až někde kolem 20”. Volume se pohybují v rozmezí mezi 23 až 26l.
Velice to ale také záleží na vaší váze a jezdeckých skills, a úplně nejvíc na průtoku vody, který nám zatím docela kolísá. Možná i proto, že je vedle zdymadlo, kam najíždí velké lodě. Takže než něco koupíte, přijďte si zajezdit k nám na řeku s nějakým půjčeným prknem a popovídejte si o tom s našimi lokály a instruktory 🙂
Poznámka: momentálně jezdí na Štvanici většinou jen kluci, takže nemáme zkušenost s opravdu malými váhami. Je možné, že pro takové se budou hodit ještě maličko menší velikosti. Buďte průkopníky, respektive průkopnice 😗🤙🏼
Říční prkno musí mít pořádný rocker (zdvihlý nose-špičku).
Jaký tvar?
Říční prkna mají i trochu specifický shape. Kromě délky záleží i na rockeru – to je to prohnutí nose (špičky). Ploché prkno nebude fungovat (jako třeba nanuk z dekáče). Je tam víc detailů, prostě radši berte prkna určená na řeku. Dobrý jezdec to ale samozřejmě sjede i na dveřích od chlíva (Janku?! 😅).
Apatyka Surfboards už shapuje první prkno přímo pro vlnu na Štvanici.
Jaký materiál?
Softshell
Pěňák je teoreticky odolnější než hardshell, ale je povětšinou pomalejší a nasakuje se vodou. Už vzhledem k principu konstrukce, kdy jsou finboxy upevněny skrz desku a pak těmi dírami začne zatékat. Problém je také v tom, že většina výrobců nedělá malé pěňáky, které by na Štvanici fungovaly.
Například pěňáky z Decathlonu populární v Brandýse, jsou tady v podstatě na nic. Růžový nanuk nefunguje vůbec, musíte stát skoro jen na zadní noze a bílý 6′ téměř taky ne. Všichni kdo si tyto prkna koupili, do měsíce přešli na hardshell.
Poznámka: zdá se, že ale přichází doba hybridů, jako zde Buster. Může to být cesta, ale zatím nevyzkoušené. Necháme se překvapit. První vlaštovka co se u nás objevila, hybrid od Kanoa, nepřežil 14 dní :-(.
Hardshell
Hlavní výhoda hardshellu je samozřejmě v tom, že je sexy!!! 🤣 😍
Základní vysvětlení konstrukcí surfových prken je maličko zmíněno i v článku Miloše o tom jak si postavit surfové prkno. Krátce to teď shrnu a něco přidám. Neřeším zde úplně původní dřevo, ani moderní bambusové materiály, různé ekologičtější pryskyřice atd., tento článek je jen základní přehled.
A/ Klasická sklolaminátová konstrukce
Je to výplň z PU (polyuretanové pěny) na které je POLYESTEROVÁ pryskyřice jako vrchní vrstva. Pokud jsou všechny materiály dobře sladěné, výsledkem jsou lehká a robustní surfová prkna s velmi dobrým poměrem cena/výkon. Skalní tvrdí, že toto prkno má i jakési kouzlo duše :-). Například Buster tvrdí, že se od epoxidu po letech a tisících vyrobených prken dnes vrátili zpět k PU/polyesteru. Podle našich zkušeností jsou tyhle prkna opravdu příjemná, houževnatá, ale až skoro pocitově měkká, takže místo prasklin na tom vznikají spíš ďolíky :-().
B/ Epoxidová konstrukce
Má výplň z EPS (polystyrenu) a na povrchu má EPOXIDOVOU pryskyřici. Tahle varianta se pokládá za modernější. Epoxid je obecně o 35 % pevnější, ale strašně tu záleží i na konkrétní kvalitě použitého materiálu.
Epoxidová prkna se obecně berou jako víc hi-tech, jsou dražší a pevnější. A také jsou výrazně lehčí, takže jste výše a létáte nad vlnou, což je důležité zvlášť pro pokročilé technické jezdce a pro různé triky ve vzduchu. Taky by to mělo být lepší, když je málo vody. Epoxidy také z principu konstrukce mohou být velmi tenké.
Naproti tomu PU/polyesterové bordy mají v oblibě oldschool rideři, kteří si užívají lepší sepětí s vlnou a vodou. Raději pořádně zaříznou raily do vlny aby cítili sílu vody, než aby jen poletovali ve vzduchu. Prostě výběr je velice individuální a záleží na tom co máte rádi a jak jezdíte. Nejlépe mít tak i tak alespoň dvě prkna a střídat je. Druhé pak může v klidu zrovna schnout, když dojde na opravu 😅, čemuž se při poctivém ježdění nevyhnete.
POZOR!
Epoxidová a polyesterová pryskyřice jsou dva RŮZNÉ druhy materiálu! Na polystyrenové EPS jádro epoxidových prken nelze NIKDY použít polyesterovou pryskyřici, “prožrala” by ho.
Naopak to lze. Epoxidové opravné sady na lepení prken jsou ok na oba druhy desky. V podstatě nám nedává smysl kupovat jako opravnou sadu polyester. Zvlášť jestli si nejste jisti, z čeho to prkno máte nebo máte více druhů desek.
Lepení dvousložkovým epoxidem nadělá spoustu bordelu a musíte umíchat správný poměr, což při malých množstvích moc nejde trefit. Pokud je to jen malá dírka, zaplácněte to Solarezem, viz níže.
C/ Ekologické verze
Tohle všechno je samozřejmě syntetika a hnus, takže se už vyrábějí různé ekologičtější syntetiky certifikované kdoví jak udržitelně. A také i bambusová prkna s ekologickým lakem a raily vyztužené čedičovými vlákny. Jak moc to ale bude odolné, jak moc to bude lehké aby to dobře jezdilo a nebude to všechno strašně drahé? Zjistíme během příštích let.
Výrobci se snaží hledat ekologičtější alternativy, jako třeba zde Buster, který je v bambusu a raily má pokryté basaltovou tkaninou z čediče. Ta je víc přírodní než klasická skelná vata a také pevnější. Přitom takový model je jen o 100 eur dražší než obyčejné PU prkno. Nemáme ale v reálu vyzkoušeno.
Odolné raily
Je skoro nutností vyžadovat, aby vše prkno mělo nějakou speciální formu ochrany railů. Někdy je to jen marketing, ale třeba karbonové ochrany okrajů jak je dělá třeba Delight Alliance se nám zatím osvědčily. Nalepit i můžete speciální pásky (ne ducktape!), ale to je už slabota.
Tovární nebo custom prkno?
Momentalne jsou v Praze 2 shapeři stavějící (nebo opravující) prkna. Miloš z Apatyka Surfboards a Liam, který by měl mít brzy dílnu přímo na Štvanici. Custom prkna nejsou nijak dramaticky dražší než ty tovární (bavíme se tu o kategorii odhadem kolem 15-20k korun), ale počítejte, že výroba zabere i několik měsíců a musíte trochu vědět co chcete. Ale zase můžete být po celou dobu u zrodu, navymýšlet si vlastní design a tvar… Jen si dejte pozor ať se nestanete otrokem takového prkna a nebojíte se na něm jezdit. Nakonec ho rozstřelíte nebo minimálně oboucháte tak nebo tak. Panují legendy, že Janek se stal naším nejlepším jezdcem jen proto, že má nejrozbitější prkno a nemusí se bát na něm rozsekat 🙂
Když z továrny, tak jakou značku?
Tady zkoušíme všichni stále něco nového, momentálně se u nás točí skvělé staré slovenské Demony (už se nevyrábí) a díky ceně i Decathlon. Tam je problém, že nedělají přímo river prkna, takže si musíte koupit dětský shortboard na oceán 5’5 a to prkno je na řeku dost úzké, takže potřebuje velký průtok vody nebo vážit 5 kilo :-). Shape prostě na tuhle vlnu není vůbec ideál, ale je to kvalitní epoxid a má FSC II finbox.
Nejpopulárnější nové prkno je teď od Delight Alliance model Hoodoo Swallow (máme tu už tři spokojené majitele a velikosti 5’2”, 5’4” i 5’6”). A zdá se, že je nezničitelné!
Jezdí tu jeden spokojený Torq RVR a já mám Buster FX (5’3”). Kolegovi přišel i nový italský Alter Ego (Pool Dancer ACT 2.0, velikost 5’4”) na který jsme moc zvědaví, ale stále ho nechce vytáhnout na vlnu :-)) Ale možná, že za rok budeme mít něco úplně jiného :-).
A těšíme se taky na první štvanická custom prkna od Liama a Miloše! Už jsou před dokončením.
Jaké finy?
Jestli si teprve vybíráte prkno, je dobré mít co nejpevnější finboxy (takové to vázání, ve kterém je fina upevněná). Aby se vám při škrtnutí o dno (stává se když je málo vody, ale můžete s tím říznout o molo nebo prostě kdykoli – je to asi nejčastější crash) nezarazil finbox do těla surfu nebo aby se nevytrhl. To je pak drahá oprava.
Zaražený finbox se musí takto vyříznout a zalít tam nový.
Zaražený finbox se musí takto vyříznout a zalít tam nový.
Doufejte prostě v ulomení finy – to je prostě v pohodě, přijdete o pár stovek a dáte hned novou. Vyrvání finboxu je průšvih kdy se to musí celé vyříznou a zalít novým epoxidem.
Proto je ideální kombinace co nejpevnější finbox a křehké finy které se kdyžtak ulomí (můžete si je i naříznout), nebo pružné. U těch je ale zase problém, že v zatáčkách je prkno takové “gumové”.
A/ Takže finbox FSC I je sice nejrozšířenější, ale taky nejbídnější finbox. Dělá se ale i ve zpevněné verzi například SANE právě pro river (viz foto od Buster) a ten už je fajn.
Zpevněné finboxy SANE pro systém FCS I. Foto Buster.
B/ Finbox FSC II je pevnější, ale zase není dobré tam dávat pevné FSC II finy. Používejte do dvojky raději křehčí FSC I finy aby se to kdyžtak ulomilo.
C/ Futures – podobně pevný jako FSC II a současně finy jsou předem určené pro zlomení. Málo kdo ho ale v ČR používá, takže v nouzi vás nikdo náhradní finou nezaloží.
Co se týká velikosti finů, medium je už skoro moc velké. XSmall se zase dělají jen hodně tvrdé. Nejčastěji se jezdí dvě větší finy po stranách a uprostřed jedna malá speciální tvrdší. Debo 3 stejné finy všude. Ale jde to i jedna uprostřed (když očešete ostatní finboxy :-)….
Samotné finy koupíte kdekoli. Originál, dekáč, Čína, nebo si je vyjeďte na 3D tiskárně. Jeden jezdec u nás má i finy vyřezané z prkýnka z Ikea :-).
Údržba
Doporučujeme si po každé jízdě desku pořádně prohlédnout a včas zalepit případné dingy a především dírky a seky, které jdou skrz povrch, tedy kterými by vám tam mohla téct voda. To je pak průšvih, celé prkno může shnít.
Nemusíte hned míchat dvojsložkový epoxid, malé dírky stačí zamáznout Solarezem, který schne jen pár hodin na světle a je to jednosložková věc v tubě, která už je zahuštěná skleněnými mikročásticemi.
A když budete doma lepit díry a následně brousit epoxid, dělejte to někde venku, na balkóně nebo v garáži. A určitě si vezměte respirátor! Ten prach je opravdu svinstvo a to dýchat nechcete. Ne jako já zkušeně v ložnici. 🤣
Mám to prkno olepit ducktape?
Ze začátku jsme to tak všichni dělali, ale potom nám to rozmluvil Nico z Mnichova, Majitel Buster Sorfboards: “After 50 years of surfing on our munich riverwaves we know that ducktape is a bad option. Due to the fiber structure, the tape is not 100% tight. This allows water to enter under the tape and the rails can rot. We recommend not to use it.” Ve zkratce, prostě to pod tím ducktejpem hnije 🙂
Můžete zatejpovat alespoň nose.
Ale lepší je koupit si a nalepit oficiální chránič na nose, tady třeba Smart Nose Saver od RSPro.